Zima je obdobím četnějšího saunování, které máme v České republice ve velké oblibě.  Je sauna vhodná i pro ty, kteří mají problémy s vysokým tlakem, cholesterolem či dalšími kardiovaskulárními problémy?

„Saunování má na lidský organismus velmi pozitivní účinky. Kromě příjemného zážitku pomáhá i s uvolňováním dýchacích cest a má pozitivní účinky při lupénce či astmatu. Zároveň snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění, ale také neurokognitivních onemocnění (demence) či plicních onemocnění,“ říká internistka MUDr. Eva Kociánová.

Saunování pomáhá snižovat bolesti hlavy a náchylnost k virovým onemocněním. Lékařské studie nasvědčují také tomu, že saunování snižuje riziko náhlé smrti i celkovou úmrtnost. Nedávná studie ukázala, že čím častěji její účastníci chodili do sauny, tím více u nich klesalo riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby. A to až o 18 %. Je ale nutné dodat, že prokázané účinky saunování se projevily u lidí, kteří navštěvovali saunu po dobu deseti let 3 až 7krát týdně.¹

Sauna jako cévní gymnastika
Účinky sauny na organismus jsou podobné jako při mírné fyzické zátěži – například chůzi. Bylo zjištěno, že pravidelné saunování zlepšuje funkci výstelky cév, která pak dokáže svižněji a ve větším množství produkovat látky (oxid dusnatý), které naše cévy přirozeně rozšiřují. Je to taková cévní gymnastika. Cévy jsou pak pružnější, lépe se přizpůsobují pulsní vlně, a tím působí proti abnormálnímu zvýšení krevního tlaku. 

Sauna a vysoký cholesterol
„Pravidelné saunování působí nejen na snížení krevního tlaku, ale zlepšuje i skladbu cirkulujících lipidových látek, cholesterolu a triacylglycerolů. Proto je vhodné i pro lidi s vysokých cholesterolem. Pacienti 
s vysokým krevním tlakem, který je dobře kompenzovaný léky, většinou snášejí saunování dobře. Saunování může v některých případech do jisté míry kompenzovat pohybovou aktivitu, například u osob s mírně zvýšeným krevním tlakem a cholesterolem, které nemohou provádět fyzickou aktivitu, třeba kvůli pohybovým potížím. Nelze jej ale doporučit pacientům s neuspokojivě kompenzovaným krevním tlakem, těm, kteří mají zvýšenou tuhost cév a nikdy se pravidelně nesaunovali. Ani těm, kteří trpí potížemi jako jsou například závratě,“ říká MUDr. Eva Kociánová. 

Poraďte se s lékařem
Pravidelné saunování je zdravé, ale lidé by jej neměli brát jako samoléčbu. Především jako formu léčby kardiovaskulárních nemocí. Pokud se takový člověk saunovat chce, měla by předcházet porada s lékařem, v jejímž rámci se domluví na zdravém postupu i s ohledem na léky, které užívá. Měl by se také s lékařem poradit, jak dlouho může v sauně být a jak často ji má navštěvovat.

Ochlazujte se pozvolna
Obecně lze jako bezpečnější variantu u kardiaků doporučit nižší teplotu sauny (okolo 80–85 stupňů), klasická finská sauna mívá až  90-110 stupňů. „Důležité je naslouchat v sauně vlastnímu tělu, takže pokud člověk cítí, že je mu v sauně již nepříjemně, hůře se dýchá, či se mu začíná točit hlava, pak je čas odejít. Je dobré si v sauně nesedat na horní místa, kde je větší teplo. Pokud to prostor dovolí, tak při saunování ležte, budete tak tělo oteplovat ve stejné intenzitě. Po sauně je také důležité neskočit do bazénku s ledovou vodou, ale pozvolně se ochlazovat. Klidně jen chladným vzduchem nebo vlažnou sprchou. Saunování určitě není bezpečné pro pacienty trpící bolestmi na hrudi, po nedávném infarktu myokardu, se špatně kompenzovaným krevním tlakem, srdečním selháním, arytmiemi anebo významně zúženou aortální chlopní,“ dodává MUDr. Eva Kociánová.

_{Zdroj: journals.physiology.org}