Infarkt myokardu je dle odborné definice ložisková nekróza (smrt buněk) srdečního svalu, vzniklá na podkladě náhlého uzávěru nebo extrémního zúžení věnčité tepny, která zásobuje krví příslušnou oblast. Nejčastějším úvodním klinickým projevem je silná, typicky v klidu vzniklá tlaková, tupá, svíravá nebo pálivá bolest na přední ploše hrudníku nebo za hrudní kostí, která trvá alespoň 10 minut. V některých případech se může bolest objevit i mezi lopatkami, v zádech, v krku, dolní čelisti či horních končetinách. Nebo se do těchto lokalizací může šířit z hrudníku.

Ženy vs muži
Infarkt se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce jsou ohroženi muži nad 40 let a ženy nad 50 let. U žen pravděpodobnost, že dojde k rozvoji infarktu, výrazně stoupá v období po menopauze, kdy klesá hladina estrogenu, roste hladina cholesterolu a celkově se zvyšuje riziko výskytu srdečních onemocnění. Toto onemocnění se však nevyhýbá ani mladším lidem, kteří mají špatnou životosprávu, nadměrnou srážlivost krve či genetické predispozice.

„Příznaky infarktu u mužů a žen mohou lišit. U mužů bývá častým příznakem motání hlavy, dušnost, nepříjemné pocity a bolest na hrudi či dalších horních částech těla a studený pot. U žen pak únava, nespavost, chřipkové příznaky, pálení žáhy a trávící potíže,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, vysvětluje prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. z II. interní kliniky FN u sv. Anny Brno a místopředseda České internistické společnosti.

Proč je tomu tak? 
„Na to není vůbec jednoduché odpovědět, ale je pravda, že kromě odlišného vybavení tkání může za rozdíly i odlišná anatomická stavba srdečního cévního zásobení, ženy mají jemnější a užší cévy než muži. Subjektivní vnímání příznaků mezi muži a ženami je také odlišné,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík z Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LFUK a České asociace preventivní kardiologie.

Ženy mohou často příznaky prožívat jinak než muži, rozdíl je především v nižší bolestivosti. Není také neobvyklé, když ženy nemají skoro žádné příznaky přicházejícího infarktu. Často tak vyhledají lékařskou pomoc později a hrozí jim vážnější komplikace. U žen jsou nejčastějšími příznaky potíže s dýcháním, závratě, bolesti zad či dolní čelisti, může se také u nich vyskytovat i dlouhodobá únava.

Jaký vliv na vznik má počasí?
Změny počasí přinášejí riziko. Nejrizikovější je pro srdce pak chladné počasí.  Nejvíc infarktů se vyskytuje v zimě, když mrzne. V chladu se cévy zužují, v horku naopak roztahují. Když má někdo například zúženou věnčitou tepnu, dojde vlivem zimy ke křeči, což může vyústit v infarkt.

Sauna pomáhá srdci
Saunování má pro lidský organismus pozitivní účinky. Kromě příjemného zážitku pomáhá i s uvolňováním dýchacích cest a snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelné saunování zlepšuje funkci výstelky cév, která pak dokáže svižněji a ve větším množství produkovat látky (oxid dusnatý), které naše cévy přirozeně rozšiřují. Je to taková cévní gymnastika. Cévy jsou pak pružnější, lépe se přizpůsobují pulsní vlně, a tím působí proti abnormálnímu zvýšení krevního tlaku.  Pravidelné saunování je zdravé, ale v případě vysokého tlaku či onemocnění srdce je třeba se před návštěvou sauny poradit se svým lékařem.

Sex a infarkt
Při sexu statisticky vznikne jen méně než 1 % všech infarktů, proto není třeba se jej obávat. Nejjednodušší je brát sex jako jakoukoliv jinou fyzickou zátěž. Pokud vám lékař doporučuje mírně sportovat, bude pro vás i sex bezpečnou aktivitou. Sex je důležitou součástí života a ani taková událost, jako je srdeční infarkt, by ho neměla úplně vyřadit. Sexem se totiž nejen zlepší vaše fyzická kondice, ale také se vám vrátí důvěra ve vaše vlastní tělo a zdraví.

Riziko infarktu u lidí s vysokým cholesterolem a tlakem je až osmkrát vyšší 
K nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod patří vysoká hladina LDL-cholesterolu a vysoký krevní tlak, hypertenze. Je proto důležité nepodceňovat kontrolní prohlídky a navštěvovat svého lékaře alespoň jednou do roka. Riziko vzniku infarktu myokardu totiž u osob s hypertenzí bývá až dvojnásobně vyšší než u zdravé populace. U pacientů s vysokou hladinou cholesterolu i tlaku stoupá dokonce až na osminásobek.

Jak infarktu předcházet?
„Stejně jako u jiných chorob i u infarktu platí, že mnohem lepší, než je jej léčit, je mu předcházet. Je důležité nekouřit a vyhýbat se zakouřeným místnostem, pravidelně cvičit, pomůže každodenní půlhodina svižné chůze, udržovat tělesnou hmotnost, zdravě se stravovat, omezit konzumaci alkoholu, hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu. Dále je třeba dbát o zdravou hladinu cukru, vyhýbat se stresu, dopřát si dostatečný spánek a chodit na pravidelné lékařské prohlídky.  Zvláště by na dodržování těchto doporučení měli dbát muži starší 45 let a ženy nad 55 let, u nichž je riziko infarktu zvýšené,“ vysvětluje prof. MUDr. Miroslav Souček.