Víte, jak poskytnout první pomoc v případě infarktu nebo mrtvice?

Rozhodnutí poskytnout první pomoc je prvním krokem k záchraně lidského zdraví nebo dokonce života. Rychlý a dobře provedený zásah druhých má ale svůj význam i v případech, kdy o život bezprostředně nejde. Postiženému se uleví od bolesti, neztratí tolik krve a zklidní se a také se zkrátí doba celkového léčení a zmenší pravděpodobnost komplikací.

Jak na první pomoc?

Nejdůležitějším a prvotním úkonem je zajistit přítomnost základních životních funkcí (vědomí, dýchání, krevního oběhu), a pokud se u postiženého vyskytuje viditelné masivní krvácení, pokusit se je zastavit. To pomůže předejít zhoršení zdravotního stavu a vzniku komplikací. Při poskytování první pomoci je důležitá rychlost, účelnost a rozhodnost.

Důležité pravidlo však velí, že pokud je to možné, je třeba volat záchrannou službu na čísle 155, ideálně prostřednictvím aplikace Záchranka, a to v případech, kdy se stanete svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, závažného úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek úraz nebo jiné poškození zdraví. Volejte i tehdy, pokud si nejste jisti, zda se o takový stav jedná. Tísňovou linku 155 vytočte co nejdříve, pokud možno přímo od postiženého, a nechte se vést operátorem. Během volání uvádějte jen to, co víte (např. „Tatínka bolí na hrudníku…“), ne to, co si myslíte („…to bude asi od páteře.“). Operátoři záchranné služby jsou kvalifikovaní zdravotníci a pomohou vám situaci posoudit a najít optimální řešení. Alternativou je pak i tísňové číslo 112.

První pomoc při infarktu

Rychlá pomoc je při srdečním infarktu nebo mozkové mrtvici to nejdůležitější. Příčinou infarktu je ucpání věnčitých tepen, které vyživují srdce. Jeho část se pak dostatečně neokysličuje a srdce nemůže fungovat, jak má. Čím déle tento stav trvá, tím více se srdeční sval poškozuje a zvyšuje se riziko, že srdce úplně přestane bít.

Pro infarkt je typická nepřesně lokalizovaná svíravá, palčivá či tlaková bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do ramene, horních končetin, krku, čelisti nebo oblasti žaludku. Pokud přetrvává a její intenzita není závislá na pohybu ani dýchání, může jít o příznak infarktu, jehož dalšími symptomy jsou dušnost, bledost, studené pocení a nevolnost.

Pokud máte u někoho podezření na infarkt, okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu. Pacienta posaďte, uvolněte mu těsné oblečení a nechte na něj proudit čerstvý vzduch. Také by se neměl příliš hýbat. Pokud pacient užívá léky na srdce, můžete mu je podat, případně se poradit na lince 155. Pokud nemocný upadne do bezvědomí a nedýchá normálně, okamžitě začněte s resuscitací.

První pomoc při mrtvici

V případě cévní mozkové příhody neboli mrtvice dojde k ucpání cévy přivádějící krev do mozku nebo prasknutí mozkové tepny, které způsobí krvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.Stejně jako u infarktu i tady jde o vteřiny a minuty. Mozková mrtvice může postihnout kohokoliv, proto příznaky nepodceňujte ani u mladých lidí.

Jakými příznaky se mrtvice projeví, závisí do velké míry na tom, které oblasti jsou zasaženy. Symptomem mrtvice může být například asymetrická tvář, stav, kdy dotyčný neudrží ruce v předpažení dlaněmi vzhůru po dobu asi deseti vteřin, nedokáže se usmát, vycenit zuby či vypláznout jazyk, mluví nesrozumitelně a nesouvisle. Méně zřejmými projevy jsou pak náhlá změna citlivosti jedné poloviny těla, brnění končetin, náhlá závrať, zvracení, neschopnost chůze či nenadálá ztráta vědomí.

Na linku 155 se neprodleně obraťte i v případě, že se objeví, byť jen jediný příznak. Do příjezdu sanitky zůstaňte s nemocným, posaďte jej a hlídejte. Nenabízejte mu žádné jídlo ani pití, protože hrozí, že by je vdechnul. Nepodávejte ani žádné léky, které ředí krev. Doma nepoznáte, jestli mozková příhoda vznikla kvůli ucpané cévě nebo krvácení, které by se vlivem takových léků jen zhoršilo.

Nesnažte se postiženého dostat k lékaři sami, sanitkou to bude vždy rychlejší a záchranáři ho navíc odvezou rovnou na specializované pracoviště. I když příznaky samy odezní, nenechte se tím ukolébat, a přesto vyhledejte pomoc. Symptomy se mohou později vrátit ještě výrazněji.

Vzhledem k vysoké míře úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění je znalost laické první pomoci jednou z cest, jak příznivě ovlivnit přežití takových život ohrožujících stavů a snížit invaliditu či dlouhodobou pracovní neschopnost lidí kolem sebe. A mnohdy jim rovněž umožnit návrat do života se zachováním jeho co nejlepší kvality bez trvalých následků.