Saunování pomáhá. Je ale vhodné i pro kardiaky?

Saunování má za sebou více než tisíciletou historii a je součástí kultur mnoha zemí, zejména pak Finska. Patří mezi léčebné metody, které se soustřeďují pod pojmem termoterapie, kam se řadí například i parafínové zábaly nebo termální koupele. Saunování pomáhá snižovat bolesti hlavy a náchylnost k virovým onemocněním. Lékařské studie hovoří i o tom, že saunování snižuje riziko náhlé smrti i celkovou úmrtnost. „Saunování má na lidský organismus velmi pozitivní účinky. Kromě příjemného zážitku pomáhá i s uvolňováním dýchacích cest a má pozitivní účinky při lupénce nebo astmatu. Zároveň snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění, ale také neurokognitivních onemocnění, jako je demence. Pomáhá i u nemocí plic,“ říká vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi FN Olomouc MUDr. Eva Kociánová. Nedávná studie navíc ukázala, že čím častěji její účastníci chodili do sauny, tím více u nich klesalo riziko úmrtí na kardiovaskulární nemoci. A to až o 18 %. Je ale nutné dodat, že prokazatelné účinky saunování se projevily u lidí, kteří saunu navštěvovali po dobu deseti let 3krát až 7krát týdně. [1]

Sauna a krevní tlak

Účinky sauny na organismus jsou podobné jako při mírné fyzické zátěži – například chůzi. Bylo zjištěno, že pravidelné saunování zlepšuje funkci výstelky cév, která pak dokáže svižněji a ve větším množství produkovat látky (oxid dusnatý), které naše cévy přirozeně rozšiřují. V podstatě jde o jakousi cévní gymnastiku. Cévy jsou pak pružnější, lépe se přizpůsobují pulsní vlně a tím působí proti abnormálnímu zvýšení krevního tlaku.

A co vysoký cholesterol?

Saunování může v některých případech do jisté míry kompenzovat pohybovou aktivitu například u osob s mírně zvýšeným krevním tlakem a cholesterolem, které nemohou provádět fyzickou aktivitu třeba právě kvůli pohybovým potížím. „Pravidelné saunování působí nejen na snížení krevního tlaku, ale zlepšuje i skladbu cirkulujících lipidových látek, cholesterolu a triacylglycerolů. Proto je vhodné i pro lidi s vysokým cholesterolem,“ vysvětluje MUDr. Eva Kociánová. Saunování snášejí většinou dobře i pacienti s vysokým krevním tlakem, který je řádně kompenzovaný léky. „Nelze jej ale doporučit pacientům s neuspokojivě kompenzovaným krevním tlakem, tedy těm, kteří mají zvýšenou tuhost cév a nikdy se pravidelně nesaunovali. Stejně tak není vhodné pro ty, kteří trpí potížemi, jako jsou například závratě,“ dodává MUDr. Kociánová.

Poraďte se s lékařem

Pravidelné saunování je zdravé, ale lidé by je neměli brát jako samoléčbu. A už vůbec ne jako formu léčby kardiovaskulárních onemocnění. Pokud se pacient s takovou diagnózou chce saunovat, vždy by se měl poradit s ošetřujícím lékařem. S ním se také domluví na zdravém postupu, na tom, jak dlouho může v sauně být a jak často ji navštěvovat, a to vše v souvislosti s tím, jaké léky aktuálně užívá.

Ochlazujte se pozvolna

Obecně lze u kardiaků jako bezpečnější variantu doporučit nižší teplotu sauny okolo 80–85 stupňů, zatímco klasická finská sauna mívá kolem 90–110 stupňů. „Důležité je naslouchat vlastnímu tělu, takže pokud člověk cítí, že je mu v sauně již nepříjemně, hůře se mu dýchá nebo se mu začíná točit hlava, pak je čas odejít. Je dobré si v sauně nesedat na horní místa, kde je větší teplo. Pokud to prostor dovolí, tak při saunování ležte, budete tak tělo oteplovat ve stejné intenzitě,“ doporučuje MUDr. Eva Kociánová. Po sauně je také důležité neskočit hned do bazénku s ledovou vodou, ale ochlazovat se pozvolně, klidně jen chladným vzduchem nebo vlažnou sprchou. „Saunování určitě není bezpečné pro pacienty trpící bolestmi na hrudi, po nedávném infarktu myokardu, se špatně kompenzovaným krevním tlakem, srdečním selháním, arytmiemi nebo významně zúženou aortální chlopní,“ varuje MUDr. Kociánová.